Hakuna Matata

Updated: May 4, 2019

Svahilština má tahle krásná dvě slova pro naše "netrap se, hoď minulost za hlavu." A ono se to hrozně krásně řekne, ale jak to sakra udělat. Jak se netrápit a nepřemítat v tý naší makovici pořád dokola to, co se nepovedlo a co jsme mohli udělat jinak?

Řeknu vám, že to není vůbec jednoduchá věc. Je to nějak zakořeněno v nás. A nekonečný babrání se ve vzpomínkách a minulých činech je jaksi nějak naší nekonečnou součástí.

Už když se chystáme na nějakou "akci" v budoucnosti. Něco na čem nám opravdu záleží, máme tendenci konstruovat si, jak to bude. Takže si neseme do situací nějaká očekávání. Pak ta akce proběhne a ejhle, nestalo se to co jsme si přáli nebo někdo neudělal to, co jsme očekávali.

A už to jede.. kokotoč našich fantasmagórií.

Pak jakobychom nebyli schopni vypnout. Hlavinka se vrací a vrací.

Na jednu stranu se bereme hrozně vážně. Co myslíte? Jako by celej svět a vše co se děje, záleželo pouze na nás. Jakoby každá vteřina našeho podělanýho života byla jen o tom, abychom uspokolili své už tak nafouknuté ego. A ono to tak někdy je. Někdo si není ani schopen uvědomit, že se stále babrá v minulosti a konstruuje si budoucnost. Takže to, jestli si to uvědomuji, že se babrám, je moje první vyhrání. Od toho bychom se mohli odpíchnout. Protože pro to, abychom mohli něco změnit, musí být nějaký start. Je třeba uvědomit si jak to teď mám.

Uvědomit si, že se donekonečna zabývám tím, že chci věci podle sebe. A pokud to tak není, tak sem doooost zklamaná (já bývám i nasraná :D). Jakože cože? Jak je možný, že to není podle mých představ. No a tak s tím můžu chtít něco udělat. Nebo se donekonečna trápit, že naše očekávání zůstávají nenaplněna. :P


můžeme se stále babrat nebo si uvědomit, jak na tom jsme právě teď

Jsme na startovní čáře

Teď se můžeme odpíchnout. Ale jak jsem říkala, není to tak úplně snadné, ale jde to, takže se v tom můžeme úplně klidně uvolnit.

žádnej učenej z nebe nespadl

Osobně jsem byla velký expert na to, jak si v sobě vybarvit každou situaci, která byla pro mě jen trochu důležitá. Dokázala jsem si ulítávat na tom, co kdo řekne a jak bude vše probíhat. Toulala jsem se dnes a denně a vůbec jsem si nebyla schopna všimnout toho, že to dělám. S použitím cvičení, které jsem za svůj život potkala, jsem o tuhle vlastnost nepřišla. Pořád tam ta tendence je. Upřímně si myslím, že ani není možné to úplně utnout. Ale je možné si všimnout toho, že to děláme a zastavit to, nepokračovat. Řekla bych, že jednodušší je pro mě dnes všimnout si u né tak závažných věcí. Jako je např. situace v práci. Nějaké řešení, které by mělo přijít a hlavinka si zase skáče z představy na představu. Ovšem, když jde o něco pro mě vážnějšího. např. v otázce srdce, tak si také všimnu, ale za nějakou dobu se u toho přistihnu zas. Jediné co dělám, je, že to vědomě zastavím. Obrátím svou pozornost k něčemu co mám pod svým nosem. Buď k dechu, ale většinou hlavně k tomu co zrovna dělám.


nekonečná tendence toulat se v minulosti a přítomnosti - se nikdy nezastaví


Nemyslete si ale, že když si přečtete, jak na to, že se vám to hned povede. Věřím tomu, že tahle schopnost, schopnost zastavit nějaký tok myšlenek a vědomě přesměrovat svou pozornost někam jinam, nevznikne automaticky jen tím, že vám někdo sdělí informaci, že to lze. Věřím a věřím tomu právě proto, že mám takovou zkušenost, že tahle schopnost přichází jako jedna z následků pravidelného meditování a zastavování se.

Takže kdyby se mě někdo zeptal, co mi dalo meditování, řekla bych, že jsem schopna se vědomě uvolnit ve vlastních očekáváních, trápeních a fantasmagóriích, který moje halva generuje :)

A protože jsem tak trochu řešila, jak to vlastně funguje - jsem tohoto názoru. Meditace není nic moc mystického. Zprvopočátku. Neříkám, že nemůžeme jít víc do hloubky. Ale pokud se snažíme meditovat, děláme to, že přivádíme svou pozornost k jakémukoliv objektu. Může jím být dech, svíčka, stromy nebo činnost. A kdykoliv nám mysl od tohoto objektu uteče k babrání se ve vlastních hovínkách minulosti a budoucnosti, tak tak trochu spláchneme a přivedeme svou pozornost k objektu meditace. Nic víc a nic míň. A upřímně, pokud bychom neměli tuhle toulavou tendenci, tak nemáme na čem trénovat. Proto bourám vaší představu stavu bez myšlenek (čti jakoby to říkal čaroděj). Ještě že je máme. A tak jako chodí frajeři a frajerky do posilovny a díky tvrdému tréninku pak jejich těla vypadají fakt sexy. Můžeme takhle vytrénovat i svou pozornost, všímavost a být ve všem uvolnění. A když přijde kupa sraček :D tak si říct jen HAKUNA MATATA a být fakt sexy, páč jsme je spláchli do kanálu a rozkoukáme se tam kde jsme. Tuhle jedinou chvilku totiž máme.



24 views
  • Facebook Social Icon

© 2019 Katerina Hyska - BE HERE AND NOW - VOP