Jak žiji s ekzémem a slabou vůlí


V podstatě od dětství mám potíže s kůží. Jako malinká jsem měla ekzém v záhybech pod koleny a loketní jamce. Tahle místa časem odezněla a potíž s kůží se přesunul kolem úst. To byly teprve zážitky. Kdy si mě spolužáci a nejen ti dobírali různými nehezkými slovy za to, co se mi čas od času udělalo kolem pusy. Moc jsem si to nebrala (jen jsem si myslela, že si to neberu), ale co mi opravdu vadilo, bylo když blízcí kamarádi, kteří věděli, že se mi tohle děje a ve chvíli zhoršení mi to ještě připoměli. Jako by si neuvědomovali, že mám doma zrcadlo ;)

Po celoživotním řešení potíží s kůží jsem dospěla k určitým závěrům, jak s kůží zacházet, kdy se její stav zhorší a kdy zlepší. Záleží hodně na mém vnitřním nastavení, na tom, zda dobře spím, a v neposlední řadě na jídle. Kožní lékaři mi vždy napsali kortikoidovou mastičku, která rychle vyřešila akutní zánět kůže, ale nikdy žádný z lékařů neřešil příčinu. Byť by mohla být skryta v oslabeném vnitřím orgánu, jako jsou játra nebo střeva (věděli, že jsem měla v dětství žloutenku - tedy oslabená játra). Nebyla jsem na kožním zhruba 10 let

a ekzemu kolem úst jsem se zbavila díky jedné hluboké meditační praxi. Každý den devět hodin meditování a to týden v kuse. Po návratu domů ekzém zmizel a už se nikdy neukázal. Které tlačítko v mém podvědomí se zmáčklo? Myslím, že to byla potřeba líbit se druhým. Ale především velké srovnání s otázkou smrti. Srovnali se mi priority a už sem se nepotřebovala všem líbit. Ať zevnějškem, tak vystupováním.




Jenže tím moje potíže s kůží nebyly u konce. Jakmile jsem otěhotněla, začala podivná štace s ekzémem na rukou.

Je to tedy víc než šest let, co je někdy lepší a jindy horší a jindy tak strašný,

že mě ruce bolí opravdu neskutečným způsobem, protože moje prsty jsou rozpraskané a navíc to vše strašně svědí.






Snažím žít trochu vědomě, přemýšlím nad tím, jak vlastně přemýšlím, jaké vzorce chování mě pohlcují, kde vlastně je moje svobodná vůle rozhodovat o svém jednání, a tak jsem musela zaručeně dojít ke svým démonům a ke svým strachům.

Ráda bych někdy příšla na důvody svého jednání, svých výbuchů nebo fyzických potíží. Potřebuji rozklíčovat příčinu vzniku. Jako bychom šli k dnešnímu západnímu lékaři a ten místo hledání příčiny našich obtíží, šáhne po pilulce. Stejně přistupujeme k tomu, co se nám na nás samotných nelíbí. Odvracíme se od našich negativních emocí a nechceme je.

Bez nich ale nejsme schopni přijít na to, proč nás něco trápí. A pak je tu ještě druhá věc,

je to jedna z mých temných stránek a tou je pohodlnost. I když už přijdu na to, co je trápením, neudělám nic, abych to změnila. Takže si přidávám další cihlu do batohu. Znám svůj problém, ale jsem neskutečně pohodlná, s ním cokoliv udělat.


A tak jsem se rozhodla věnovat se teď své vůli a pohodlnosti.

Už jsem s tím vlastně začala před třemi lety, když jsem se začala otužovat. To chce sakra odhodlání a vůli, vytrvat a pokračovat. Ale pořád se přistihnu, jak mám tendenci dát si ten čokoládovej perník nebo se nějakou dobu udržím a pak sním celou čokoládu.

Nebo si prohlížím nějaký pěkný web s oblečením, a šup, už nakupuji. A ano, je to masírka, pokud se člověk pohybuje po síti, reklamy na něj útočí ze všech stran. Jé jak já jsem ráda, že na mě teď dost často útočí reklama od Michala Dvořáka. Láká na kurzy mindfulness a vyskakuje to na mě řekla bych úplně všude. :) To je ta příjemnější masírka. Reklamy vypnout neumím. Ale umím se obklopit na síti těmi, kdo mě inspirují. Těmi, kdo se stejně jako já snaží o vědomé bytí a jiným věcem, které mě opravdu zajímají. A hlavně se snažím nebýt tam tak často. Ale upřimně, to mi nepřijde jako řešení. Ráda bych měla svou svobodnou vůli zvládnutou.


No a tak jsem nyní propojila budování silné vůle a léčbu svých rukou a řeknu Vám, je to hodně náročná disciplína.

Ráda bych svému střevu ulevila a tím podpořila hojení svých rukou. Bedlivě sem nastudovala knihu s názvem "Život bez ekzému" od Karen Fischer,

kde jsem si ujasnila spoustu věcí ohledně jídla. Celá ta kniha je o tom co jíst a jak si pomoci stravováním od ekzémů. Ve velké většině jsem její doporučení už dělala,

ale spoustu také ne. Je tam opravdu několik prospěšných rad, jak ulevit kůži, když to opravdu hodně svědí a bolí - "dííííky Karen". Během prvního týdne se mi ruce trochu zlepšili, ale co hlavně nesvědí. No a protože také nějakou dobru pracuji s částečnými půsty - dělala jsem několik jednodenních půstů a nějaký čas fungovala s částečným půstem 16:8. Rozhodla jsem se, že bych mohla zvládnout půst delší. Také mě dost přesvědčil můj kolega z práce, je to řekla bych zkušený půstař a ten mi také poskytl publikaci, kde je vysvětleno, jak postupovat tak, abych si neublížila.



Dnes jsem začala třetí den bez jídla a malinko jsem čekala, že to bude horší, co do fyzických stavů.

Co je ale opravdu těžké, je právě práce se svojí vůlí.


Hned první den sem říkala, že to vzdám, že si dám už večeři. Druhý den jsem měla chuť snad na všechno co sem viděla. Zesílí vám vůně (ale i smrady). Takže sem si myslela, že sním i pejskům jejich granule. Voní mi i teplá voda, kterou piji. Ale jsem na sebe momentálně opravdu hrdá. Protože vnímám, jak je v mém životě nejvíce omezující strach a slabá vůle. Tyhle dva démoni dokážou zastavit vše. Vše uvnitř nás. A proto je také dobré pamatovat si, že když jim podlehneme, můžeme vždy začít znovu. Nemusíme zůstat ležet poraženi. Můžeme zase vstát a přijmout to, že nás dostali. Bez jejich síly, bych si neuvědomila, jak na tom se svou vůlí jsem.



Plánuji tenhle půst na 7 dní. A pak se postupně vracet zase k jídlu. A určitě nedělám takový půst naposledy. Je to jako by se můj vnitřní svět opravdu ztišil, je to vnitřní klid, který dává vidět moje touhy a návyky.


Ráda bych ještě zmínila, že včera, při druhém dni jsem zkusila dýchání podle Wima Hofa a dnes jsem v něm pokračovala. Je to tak trochu druhý rozměr této praxe. Tělo je čistější, mám pocit, že technika WH pracuje hlouběji. Ale i to může být zesílením všech vjemů, které nám zatížený žaludek nedovoluje. Kadopádně, když se cítím unavená a slabá jako moucha, po tomhle dýchání (musím chvilku ležet, abych sebou nesekla), se mi vleje do krve neskutečná energie.


Vaše Kačí







29 views
  • Facebook Social Icon

© 2019 Katerina Hyska - BE HERE AND NOW - VOP