Motivace, cílevědomost a silná vůle

Updated: May 4, 2019


Dnes se velmi často používá slovo prokrastinace. To je přesný opak tří věcí v nadpisu. Já raději používám lenost a jako lvice se s leností potýkám celý život. Ale zároveň je na vahách má cílevědomost. A někdy mám pocit, že tyhle dvě ingredience jsou namíchané přesně napůl. Jenže právě proto, že jsou na vahách, jedna z vah má občas větší váhu a pak hledám motivaci proč pokračovat v dosažení svého cíle. Cesta ke splněným plánům nemusí být vůbec lehká. Ten základní úkol je, vytyčit si cíl. A to buď krátkodobý nebo dlouhodobý. Může se zdát, že to není důležité. Ale ke splnění dlouhodobého cíle bývá cesta vážně někdy trnitá.


Překážky nemusí být jen vnitřní, tedy již zmíněná lenost například. Mohou se objevit různé nástrahy a komplikace a člověk pak potřebuje něco, co ho udrží na cestě. Potřebuje pevné vnitřní odhodlání, sebekontrolu a pevnou vůli, aby zase zvedl zadek a šel udělat další krok ke svému vysněnému cíli.


Moc lidí neví, že máme na každý den omezené množství silné vůle. A díky tomu, je třeba s tímhle množstvím na den zacházet efektivně, abychom si ho nevyčerpali dříve, než potřebujeme. O tom ale až za chvilku.


Možná by jste podotkli, že vytičení cílů je činost v čase budoucím a já se přeci opírám o všímavost a o to být tady a teď. Ano my existujeme jen v přítomném okamžiku a právě v něm si stanovujeme svůj cíl. Tento cíl pak také naplníme v přítomném okamžiku.


Pokud si stanovíme nějaký cíl, je dobré zeptat se sami sebe, jaký pocit z toho mám právě teď? Protože čím je náš cíl smysluplnější, tím reálnější je, že budeme mít dostatek motivace k jeho dosažení. Možná vás může brzdit představa, kolik času je třeba k jeho uskutečnění. Nebo jste ten typ, co oddaluje plnění svých představ až po nějaké události. "Až budu mít dost peněz, začnu podnikat", "až si koupím boty, začnu běhat", až..až...až

Pokud budeme pořád na něco čekat, může nás to zabrzdit někdy i natrvalo. Takže nikdy nezačneme. Roky běží dál a my stojíme na místě.


U dlouhodobých cílů je mnohem důležitější, jak se k nim dostaneme, než jejich samotné dosažení.



"Orientace na výsledek, vás může připravit o veškerou chuť ze života" E.J.Langer



Síla vůle


Je to nějaká neviditelná síla. Je to něco v nás, co nás žene kupředu a co nás nutí vytrvat. Pokd ji nemáme, nejsme schopni jít za hranici svého komfotru, abychom dosáhli svého zdánlivě těžkého cíle. Je to něco, co nás nutí překonat sami sebe, když zrovna opravdu nemáme chuť pokračovat.


Podle několika proběhlých výzkumů má každý z nás jen omezené množství vůle na den a ta se navíc velmi snadno spotřebuje. Baba Shiv a Alexander Fedorikhin z univerzity v Iowě provedli experiment, kdy rozdělili několik desítek univerzitních studentů do dvou skupin. Jedna skupina dostala za úkol zapamatovat si dvoumístné číslo, zatímco ta druhá skupina dostala za úkol zapamatovat si sedmimístné číslo.

Každého účastníka potom vyzvali, aby se prošel po chodbě a pak si vybral mezi čokoládovým dortem a ovocným salátem. Studenti, kteří dostali za úkol zapamatovat si sedmimístné číslo, si čokoládový dort vybírali dvakrát častěji než ti, kteří dostali za úkol zapamatovat si dvoumístné číslo. Podle profesofa Shivy těch pět míst navíc zabralo v mozku takovou kapacitu, že to oslabilo vůli.


Celé to má na svědomí šedá kůra mozková v oblasti čelních laloků. Tato část mozku je za vůli z velké části odpovědná. Také je mimo to odpovědná za krátkodobou paměť. Ta pomáhá člověku řešit abstraktní úkoly a udržet koncentraci. Dokonce se zdá, že nemůže dělat obojí najednou. Takže když potřebujete uplatnit sebekontrolu a vůli v jedné situaci, zbyde méně na další situace, které s tou původní nemusejí mít žádnou souvislost.


Takže pokud v jednom dni vyčerpáte svou vůli např. na zdolání těžkého úkolu v práci, nemusíte mít pak už dostatek na nějaký další cíl v daném dni. Zůstanete ležet u televize a prostě to neuděláte.


Jak to změnit


Je prokázáno, že vůle se dá trénovat, stejně jako svaly. Mark Muraven, který tento fakt prokázal, tvrdí, že pokud trénujete sebekontrolu na drobných povinnostech, můžete pak zvládnout mnohem lépe i opravdové výzvy.


Stačí si dát každý den něco za úkol. A tenhle úkol plnit alespoň čtrnáct dní. Pozor ale, musí to být úkol, který je vám né úplně po chuti. Něco, co opravdu děláte neradi a běžně se tomu vyhýbáte. Tuhle věc pak prostě každý den udělejte, nepřemýšlejte nad tím a bez řečí ji udělejte.


Dělejte vždy jen jednu věc. Protože to, že jdu uklízet a řeknu si, že jsem chtěla umýt nádobí a hele vidím na stole je špína, začnu tedy utírat stůl, pak si všimnu, že se u šuplíku hýbe držátko, tak ho jdu přimontovat. Jenže v bedně s nářadím najdu hřebíčky a napadne mě, že bych mohla konečně pověsit ten obrázek. Takhle občas pokračujeme dál a dál a vlastně úplně přeskočíme to, co jsme šli původně dělat. Zároveň je dobré nenakládat si více činností najednou, vyčerpáváme si tím naší mozkovou kapacitu. Soustřeďte se na jeden úkol v přítomném okamžiku.

Při jednom z výzkumů zabývajícím se všímavostí, byla všímavost zkoumána na skupinách kuřáků. Všichni účastníci byli seznámeni s technikou všímavé pozornosti. Všichni měli za úkol přinést si krabičku cigaret.


Nejprve si měli krabičku porozně prohlédnout a pak ji teprve rozbalit. Poté si měli krabičku očichat a uvědomit si, co všechno cítí. Potom se měli soustředit na vytahování první cigarety z krabičky, na to, jak ji drží, měli ji pozorně prohlédnout a přičichnout si k ní. Pak si jí měli soustředěně vložit do úst a vytáhnout zapalovač a dostali také za úkol, dělat mezi jednotlivými kroky velké pauzy.


Na začátku část účastníků prošla vysvětlením a krátkým nácvikem techniky zvané "mořská vlna".


Technika mořská vlna spočívá v pochopení, že každé nutkání jednou odezní, ať mu člověk podlehne nebo ne.


Kuřáci byli vyzváni, aby si svou chuť na cigaretu představili jako mořskou vlnu. Ta nejprve nabývá na síle, ale pak se roztříští a zmizí. Kuřáci dostali za úkol představovat si, že se na té vlně vezou, nebojují s ní, ale také se jí nepoddávají. Dostali za úkol se na svou touhu po cigaretě záměrně soustředit. Bez toho, aby se jí snažili změnit nebo se jí zbavit. Dále si měli všimnout myšlenek, které se jim honily hlavou a měli si také uvědomovat, jak se touha po cigaretě projevovala fyzicky. Nikdo účastníkům neříkal, že nemají kouřit nebo že by měli kouření nějak omezovat. Ani, že mají techniku používat v běžném životě. Dostali ale za úkol, zapisovat si kolik cigaret v následujícím týdnu vykouří, jakou mají náladu a jak moc se jim chce kouřit.


Po prvních 24hodinách nebyl mezi oběma skupinami, co se do počtu vykouřených cigaret týče, žádný rozdíl. Ale od druhého dne kouřila skupina, která znala techniku mořské vlny, méně. Sedmý den už skupina, která se technikou mořské vlny naučila, kouřila o 37% méně, kontrolní skupina kouřila pořád stejně.



Může to být poučné i pro nekuřáka? Myslím že ano. Tenhle výzkum ukázal, jak důležité je, uvědomit si škodlivá nutkání a dokázat je vzít na vědomí (tedy akceptovat je, jako škodlivá), spíše než aby jim podlehl. Není nutné s nimi nebo proti nim nic dělat, není nutné se k nim upínat, stačí je podržet ve vědomí. Když budete trpělivý, tak se jednoduše rozplynou. Stejně jako se nakonec rozplyne každá vlna.


Nakonec bych ještě zmínila formulaci našich cílů. Sustřeďte se raději na pozitivní formulaci, protože naše mysl si zafixuje to, jak si cíl nastavíme. Tedy pokud si řeknu, že nebudu jíst nezdravě. Jsou tam ta slova nebudu a nezdravě. Lepší variantou je budu zdravě jíst. A pokud se Vám cíl nedaří hned plnit, buďte k sobě laskaví. Raději zastavte ten kritizující hlas, mluvte se sebou hezky, třeba jako by jste byli sami sobě dobrým přítelem.


Hodně štěstí =o)







0 views
  • Facebook Social Icon

© 2019 Katerina Hyska - BE HERE AND NOW - VOP